Majitelka muzea
Jako většina holčiček mých vrstevnic jsem měla silnou vazbu k panenkám, ale protože pocházím ze třech sourozenců, tak těch panenek jsme doma se sestrou moc neměly. Panenka, na kterou vzpomínám a která byla a je mojí srdíčkovou panenkou je miminko Petřík, kterého mám do současnosti.
Jako malé holčičce, mě bylo líto, že jsem neměla více panenek a tak mě panenky z části nahradili různí míšové, se kterými jsem spala v postýlce a zabírali v mé posteli více místa, než zbylo na mě.
Ráda vzpomínám, jak to byly takoví moji „obranáři“ protože jsem se jako dítě strašně bála a tím, jak byli rozmístěni okolo mě, tak jsem usínala klidně spředstavou, že přes medvídky se přece ke mně nikdo nedostane, - krásná představa dítěte.
Z mých ochránců se bohužel nedochoval do současnosti ani jeden. Ve svých 15 letech jsem dostala 2 nádherné kloubové panenky od jedné staré „tety“ která neměla vlastní děti a udělala mě těmito starými poklady velikou radost,zvláště, když jsem tyto kloubové panenky viděla poprvé v životě.
Kontakt: 377 931 392
E-mail: pech.mannovi@seznam.cz